Tajemné zrcadlo

Jednou, když jsem s mamkou uklízela na půdě, našla jsem krásné starožitné zrcadlo. Chtěla jsem si ho nechat. Mamka o tom nejdřív nechtěla ani slyšet, ale nakonec svolila. A tak skončilo zrcadlo na mém stole. Druhý den jsem přišla ze školy a začala jsem si dělat úkoly. Ale nějak jsem se nemohla soustředit. Můj pohled pořád uhýbal k zrcadlu. A tak jsem se do něj zadívala, a jak jsem se tak na sebe dívala, vzpomněla jsem si, že nevím, co si vezmu na sebe na zítřejší diskotéku. Napadlo mě, že bych si vzala minišaty. V tom se obraz v zrcadle zatvářil zhnuseně a zavrtěl hlavou, přestože já jsem se ani nepohnula. Nejdřív jsem se lekla, ale pak jsem si řekla že by se to dalo využít. Myslela jsem na různé otázky a zrcadlo vždy odpovědělo. A tak jsem se stala na zrcadle závislá. Ale jednou jsem přišla domů a zrcadlo nikde! Znervozněla jsem a začala ho hledat všude po pokoji. Potom přišla mamka a řekla, že mi to zrcadlo chtěla jen umýt. Uklidnila jsem se, ale došlo mi, že to dál takhle nepůjde. A tak jsem zrcadlo vyhodila.
Asi tři měsíce jsem měla hroznou depku a byla jsem nervózní, ale teď už jsem v pohodě a děkuju mamce, že mě probrala ze zracadlového snu.